Nikdo nečte rád zákony, zvláště pokud je uprostřed procesu žádosti o umístění nebo stavební povolení. Proto jsme se rozhodli vám věci alespoň trochu zjednodušit a shrnout, co k těmto a dalším otázkám souvisejícím s územním plánováním a výstavbou říká zákon.
Odkazujeme na Zákon o územním plánování na jehož základě níže vysvětlíme základy územního plánování, rozdíly mezi povolením k umístění a povolením pro změnu účelu a využití stávajících budov a na závěr říci něco o vývoji stavebního pozemku před zahájením vlastní výstavby.
Jaké jsou cíle územního plánování?
do Chorvatska za účelem optimalizace života a ochrany ekologických a rybářských oblastí.
. A kdo by nechtěl žít v dobře organizované, organizované zemi s nejrůznějšími budovami, ve které je navíc čisté prostředí?
Základními cíli územního plánování jsou podle Čl. 6 zákona o územním plánování:
- I územní rozvoj harmonizovaný s ekonomickými, sociálními a environmentálními východisky.
- Spojení území státu s evropskými systémy územního plánování.
- Výchova a rozvoj regionálních prostorových zvláštností.
- Rozumné využívání a ochrana přírodních zdrojů, ochrana přírody, ochrana životního prostředí a prevence rizika znečištění.
- Ochrana kulturních statků a hodnot.
- Dobře organizovaná distribuce a uspořádání stavebních pozemků.
- Kvalitní a humánní rozvoj městských a venkovských sídel, rozvoj zelené infrastruktury a bezpečné, zdravé, sociálně funkční životní a pracovní prostředí.
- Integrita cenných pobřežních ekosystémů a kvalita moře pro koupání a rekreaci.
- Odpovídající dopravní systém, zejména MHD.
- Dodávka, funkční dostupnost a využití služeb a budov pro potřeby různých skupin obyvatelstva, zejména dětí, starší lidé a osoby se sníženými schopnostmi a pohyblivostí.
- Kvalita, kultura a krása prostorového a architektonického designu.
- Prostorové podmínky pro ekonomický rozvoj.
- Národní bezpečnost a obrana státu a ochrana před přírodními a jinými katastrofami.
vesmíru.
hodnoty mezer.
dědictví, a zejména uspořádání stravovacích a turistických oblastí v pobřežních a vnitrozemských oblastech, při současné ochraně úzkého pobřežního pásu před výstavbou.
Územní plán je zásadní pro realizaci stanovených cílů územního plánování, protože důkladnou přípravou a důslednou realizací územní plán, budova po budově, kvalitní infrastruktura.
Tvorba územního plánu
Územní plán určuje podmínky pro výstavbu a představuje předpoklad pro samotnou stavbu. Každý plán se skládá z ustanovení pro realizaci územního plánu, grafické části (kartografické znázornění) a vysvětlení.
Územní plány lze přijímat na národní, regionální nebo místní úrovni. Zákon o územním plánování (článek 60) podrobněji vysvětluje, co každá z těchto úrovní zahrnuje. Každý plán má svého držitele a odpovědného manažera, který se liší v závislosti na úrovni plánu. Vedoucí je jmenován příslušným Ústavem pro územní plánování (na úrovni státu, kraje nebo města) a vedoucím může být jakýkoli architekt k tomu oprávněný (nezávislý nebo pracující v Ústavu).
Architekt je zodpovědný nejprve za vytvoření návrhu územního plánu a návrhu konečného návrhu hl. územního plánu, a že je vše realizováno v souladu s právními předpisy.
Na místní úrovni může kdokoli iniciovat tvorbu, úpravu a doplňování územních plánů. Územní plány se vyhodnocují minimálně jednou ročně. Pokud záměr zapadá do „nadřazených“ územních plánů a je finančně i jinak opodstatněný, rozhodne o tvorbě územního plánu ministr nebo zastupitelstvo krajského/místního samosprávného celku.
Poté se proces stává poněkud složitějším a probíhá mezi držitelem vzoru a kompetentní veřejností. právním orgánem a scvrkává se na podání žádosti a rozhodnutí. Jsou přijímána odborná řešení územního plánu a koná se povinná veřejná rozprava, kde je předložen návrh územního plánu. To je zásadní moment, protože územní plán je následně zpřístupněn veřejnosti a textově i graficky shrnut. Veřejné projednání se zveřejňuje v příslušném úředním věstníku (v denním tisku, Národním věstníku, na stránkách Ministerstva územního plánování, výstavby a státního majetku nebo na jiných vhodných místech).
Po veřejném projednání, přijetí případných změn a doplňků, návrh finálního návrhu prostorového je vypracován plán, který zpracovává odborný kreslíř (nejčastěji architekt) ve spolupráci s vlastníkem projektu.
Poté je získáno stanovisko Ústavu územního plánování kraje, případně ministerstva, v závislosti na příslušné úrovni. Územní plán je poté schválen příslušným orgánem (§ 109 zákona) a je zveřejněno Rozhodnutí o přijetí územního plánu.
<span style="color: rgb(66) , 66, 66);
Toto rozhodnutí je základním dokumentem, ze kterého vychází realizace územního plánu a obsahuje několik položek (čl. 111 zákona) mj.: kartografická zobrazení, jméno zpracovatele odborného záměru a ustanovení pro realizaci záměru.
<span style="color: rgb (66, 66, 66);
Pouze v okamžiku, kdy jsou spolu se získáním stavebního povolení stanoveny úkony potřebné k realizaci územního plánu, je možné pokračovat v jakémkoliv zásahu do prostoru. Tyto úkony zahrnují povolení změny účelu a užívání stavby, rozhodnutí o určení stavebního pozemku, potvrzení studie dělení a povolení umístění .jpg“ alt=“Vytvoření územního plánu“ style=“width: 100%; „>
<span style="color: rgb(66); , 66, 66);
Pro jaké projekty se vydává povolení k umístění?
Zákon o územním plánování (čl. 125) jasně určuje, pro které prostory se povolení k umístění vydává a zahrnuje :
Většina typů těžebních polí.- Důlní zařízení a závody na využívání uhlovodíků nebo geotermální vody pro energetické účely.
- Určování nových vojenských míst a budov.
- Konvence v prostoru, které nejsou považovány za konstrukci.
- Etapa a/nebo fáze výstavby budovy.
- Komplexní zásah do prostoru.
- Stavba na pozemku s nevyřešenými vlastnickými právy.
Podmínky pro vydání povolení k umístění
Povolení k umístění se vydává na žádost strany po předložení potřebné dokumentace elektronicky (pomocí ePermits) nebo fyzicky v příslušný správní orgán a>.
a technická řešení zásahů do prostoru, znázorňují rozmístění staveb na pozemku a určují základní východiska důležitá pro zajištění dosažení základních požadavků na stavbu. Koncepční projekt zpracovává projektant a musí obsahovat prohlášení projektanta, že koncepční projekt byl vytvořen v souladu s územním plánem a příslušnými zákony.
Seznam další potřebné dokumentace a její vysvětlení jsou k dispozici na oficiálních stránkách Ministerstvo územního plánování, výstavby a státního majetku. Jednou z podmínek pro vydání povolení k umístění je připojení veškeré potřebné dokumentace, proto vám doporučujeme věnovat jí pozornost.
Povolení změnit účel a využití budovy
nutné další stavební úpravy (které by jinak vyžadovaly stavební povolení).
stavby a fotografie stávajícího stavu), listiny o užívání stavby, které potvrzují, že stavbu lze a lze užívat (což může zahrnovat již dříve získané povolení k umístění), souhlas příslušného orgánu pro přeměnu a rozhodnutí o přijatelnosti zásahu pro životní prostředí.
podmínky umístění.
budov.
Zástavba stavebního pozemku
územní plán.
Zahrnuje:
- Pořizování projektů a další dokumentace.
- Řešení majetkoprávní vztahy.
- Provádění úkonů nutných k realizaci prací za účelem zástavby (nezapomeňte, že sem patří i územní souhlas).
- Výstavba/rekonstrukce infrastruktury a staveb veřejného a společenského účelu.
- Rekultivace terénu (odvodnění, vyrovnání, zajištění pozemku atd.).
<span style="color: rgb( 66, 66, 66);
Pokud jste vlastníkem nebo chcete být vlastníkem stavební pozemek, domy nebo nějaké jiné nemovitosti v Chorvatsku, je důležité dobře znát různá povolení, která budete k výstavbě potřebovat pozemku nebo zástavby stávající budovy. Proto vás odkazujeme na primární zdroje, které zahrnují Zákon o prostoru Plánování a další relevantní zákony a další předpisy v oblasti územního plánování.